Trenér Lebeda po zápase se Starými Buky: „Všechno, co jsme si před zápasem řekli, létalo v trutnovských ulicích“

Krásný dárek k svátkům Velikonočním pro starobucké! Po vcelku pěkných výkonech v přípravných zápasech nastoupil náš tým jako apatický, neběhavý a naivní soubor připomínající „Spolek přátel žehu“ na první schůzi.
Domácí měli spoustu času a prostoru na kombinaci i zakončení. Z letargie nás neprobral ani vedoucí gól, kdy D. Duchek poslal hezký pas na Jirku Kuhna, ten vnesl míč na prsou do vápna a po vzniklé trmě vrmě poslal Saša Laschuk asi v 8. min. míč do sítě. Vše to, co jsme si řekli v kabině létalo kdesi v trutnovských ulicích. Asi po minutě jsme opět nezvládli soupeřův náběh a z následné střely, po které se Kuba Hlušička bude červenat ještě při svatbě, domácí srovnali skóre.
My ještě více ztuhli, takže domácí si s námi dělali co chtěli a do poločasu přidali ještě dvě branky. To už jsme hráli bez Jirky Kuhna, který v průběhu první půle střídal kvůli svalovému zranění.
Ani jsem v kabině neřval. Stačilo se podávat do očí hráčů a nebylo co řešit. Vyprahlo, bez nadšení. Přesto jsme šli do risku a vyměnili dva hráče. Na vyrovnání jsme nepomýšleli, snad před poměrně četným diváctvem si alespoň trochu napravit reputaci. Bohužel epizodické vystoupení Viktora Ziga, který nás poslal do deseti určilo zbytek zápasu. Domácí po hezké střele při našem nedůsledném odkopu zvýšili ma 4:1 a tím určili další ráz utkání. My jsme uzavřeli naši polovinu, takže domácí kombinovali již jen kolem půlky hřiště, my jsme ojediněle zaútočili do otevřené obrany. To se jednou podařilo Sašovi po konečně po zemi letící kolmici Michala Bogáně, který korigoval z našeho pohledu na 2:4. Tento výsledek zůstal i po konečném hvizdu rozhodčího Havlíka, protože domácí již další góly nepřidali a nám chyběli síly na další úpravu výsledku, viz samostatný únik Saši od poloviny hřiště, kterého obránci ve vápně dostihli.
Za druhý poločas lehounce pochválím, jinak radši zapomenout a připravit se na další utkání.