Sestava: Hlušička – Čajka, Čechovič, D. Duchek, Záruba – Borůvka (77. Ježek), Bogáň, M. Špidlen, Hampl – V. Robek, K. Špidlen
Branky: K. Špidlen, Hampl

Miroslav Lebeda, trenér:
Opět pouze ve dvanácti, s dvaapadesátiletým náhradníkem Petrem Ježkem, jsme odehráli druhý zápas letošní mistrovské sezóny. Domácí byli před utkáním jednoznačným favoritem, neboť mají mladý, běhavý útočný tým a řada jejich borců má „trutnovský“ základ. Navíc se vrátil velezkušený trenér Zieris.
Úvodních cca 20 minut označme jako oťukávací. Až mě osobně překvapilo, že domácí nehrají tak svižně, jak jsme předpokládali. Žádné výraznější šance nebyly k vidění ani na jedné straně. A právě ve 20. min vysunul Radek Záruba dlouhým pasem Víťu, ten byl u míče o chloupek rychleji než vyběhnuvší domácí brankář, který pro nás faulem vykoledoval penaltu, kterou Karel Špidlen nekompromisně proměnil – 0:1!
Poté domácí přidali na pohybu a opticky nás přehrávali, nicméně jejich útočné snahy vyznívaly do jalova. Přibývalo však standartních situací a jedna z nich, ve 35. min, pro nás skončila nedobře. Po „trmě vrmě“ odhlavičkoval Lukáš Čechovič míč před pokutové území, kde ho z první trefil domácí hráč a jeho střela zapadla pod břevno naší svatyně – 1:1. Už už se zdálo, že se do kabin půjde za nerozhodného stavu, když došlo k faulu na naše brankáře.Po jeho ošetření hra znovu započala v 45. min, bylo tedy naším úkolem stav ubránit. Bohužel se tak nestalo. Jednak jsme během 1-2 minut xkrát přihráli na naší polovině soupeři, čímž nás neustále držel „v kleštích“, ale hlavně jsme opakovaně (viz zápas s Podhůřím) odkryli obranný prostor a domácí toho využili k navýšení skóre na 2:1!!! Zcela fatální záležitost pro další vývoj zápasu!!!
V kabině jsme seděli jak zmoklé slepice, a byť jsme si řekli, že se s výsledkem dá ještě něco udělat, nástup do druhého poločasu se nám vůbec nepovedl. Jako bychom měli těžké nohy, snad pět minut jsme nebyli schopni se dostat za půlku, chyběla nám jiskra, zapálenost. A toho právě využili domácí, kteří přeřadili na vyšší rychlostní stupeň a v 51. min po centru letícím cca 35 m naběhl do letargické obrany domácí záložník, měl čas si míč zpracovat a zvýšit na 3:1.
Zhruba do 70. min byl obraz hry stále stejný – dobře šlapající domácí mašina a jen těžko oddychující mostečtí borci, pro které mohlo být ještě hůř. Bránili jsme se zuby nehty a jednou nám pomohla spojnice tyče a břevna a následující odvážný Hlůšův zákrok. Leč fotbal je nevyzpytatelný. V 81. min se po kombinaci po pravé straně dostal k míči M. Špidlen, přesným nižším centrem našel důrazně nabíhajícího Hamplíka, který zblízka snížil na 3:2.
V závěru utkání jsme se ještě zmohli na určitý tlak a dokonce jednou Víťa uháněl sám na gólmana, ale při kličce selhalo asi obutí, neboť došlo k podklouznutí a tím i zmaření nadějné situace. A tak pro nás může být lehkým potěšením fakt, že se domácí favorit před konečným hvizdem strachoval o výsledek a po konečném hvizdu se radoval tak, jakoby vyhrál Ligu mistrů. Ale body jsou holt v trapu.
Podívám-li se do budoucna, bude opravdu hodně těžké vyhrávat zápasy proti mladším a běhavým týmům. Bohužel, náš kádr je úzký a naši borci přeci jenom, přes všechny jejich kvality, už mají nějaký věk, Jen připomenu, že v tomto zápase nastoupilo 7 hráčů ve věku 41 – 52 let!!!