FK Mostek – Ml. Buky 2:3 (1:3)

Sestava: Hlušička – Vohnout (46. Nerer), Čechovič, D. Duchek, Čajka – Borůvka (74. Čedík ml.), Bogáň, Špidlen, Přiklopil – Polák (80. Pohořelý), V. Robek
Střelci: Bogáň, V. Robek
Miroslav Lebeda, trenér:
Vzhledem ke zjištěným informacím o soupeřích v okresním přeboru, jsme si nestanovovali žádné přehnané cíle na poražení mladobuckých, nicméně při optimálních podmínkách jsme se mohli pokusit o rozumný výsledek. Bohužel, právě to optimálno se jaksi vytratilo.
Hosté zahájili utkání s chutí a hned zkraje nám ukázali svoji silnou zbraň – rychlý protiútok se sprintem několika hráčů. Jen díky Hlůšovi v brance jsme úvod přežili. Naopak ve 13. min se M. Špidlenovi podařil skvělý nákop za obranu hostů, kam si zaběhl staronovic Bogis, slušně si zpracoval míč a levačkou nás poslal do vedení. Hosté stále působili fotbalověji, jejich mladí hráči svým pohybem dělali problémy ve všech prostorách hřiště. Domnívám se, ale je to pochopitelně spekulativní, že zápas se zlomil mezi 20. – 25. min. Nejprve se nám povedla velmi hezká kombinace, kdy Víťa poslal mezi beky hostů průnikovou přihrávku na Honzu a ten zakončil. Leč praporek hostujícího asistenta laika šel nahoru – velmi diskutabilní!!! Kdyby to bylo 2:0??? No a o pár minut později, při našem rohovém kopu, selhala pozičně naše dvojice Polák – Přiklopil, která měla zabránit odraženému míči. Místo toho učinila pohyb do vápna, hosté podnikli superrychlý protiútok, na jehož konci byl běžecký souboj našeho beka (novic Vohnout z Kuksu, který za nás kopal již v éře B třídy) a hostujícího útočníka rameno na rameno. Deset lidí z deseti na to bude mít jiný názor. My se domníváme, že takových soubojů jsou desítky a nepískají se, hlavní rozhodčí se rozhodl pro penaltu, díky které hosté srovnali na 1:1. A za tři minuty jsme neuhlídali ostrý přízemní centr do vápna a opět startovní výbušnost hostujícího útočníka, který napálil míč nechytatelně do sítě. Zbývajících patnáct minut do poločasu bylo plně v režii hostů. My jsme těžko vydýchávali vzniklou situaci, hosté byli naopak na koni. A jak jsem již zmínil výše, i věk byl citelně znát – v našem týmu nastoupilo pět borců starších čtyřiceti let (dva z nich už blíže k padesátce), a tak i v tomto ohledu jsme byli v jisté nevýhodě. A jak se ukázalo ještě o přestávce, ne všichni naši hráči přistoupili k tomuto zápasu zodpovědně i po stránce životosprávy. Smutné!!! Všeho toho hosté dokázali využít těsně před přestávkou, kdy opět došlo v naší defenzívě ke zmatečnosti, kdy pravý halv bránil v prostoru levého beka, ale tak naivně, že ho úročník „vymotal“ na 10 cm, nahrál před branku zcela volnému, pohříchu jedinému spoluhráči, který jen lehce nastavil nohu a prohrávali jsme 1:3.
Druhý poločas byl už jen jakousi náhražkou fotbalu. Faktem je, že nám se podařilo v 58. min Víťou snížit, kdy byl v souboji s gólmanem důraznější, ale obecně řečeno – hostům to buď stačilo, nebo už jim po běhavém prvním poločase došly síly a my už ty síly neměli také, neboť nás hosté v prvním poločase utahali. A tak se v podstatě sice hrálo, ale tak od vápna k vápnu a gólmani se k míči dostali jen sporadicky.
Když se za zápasem ohlédnu, musím konstatovat, že hosté zvítězili zaslouženě. Na druhé straně mě mrzí (vlastně dost štve), že nejsme schopni a možná ani ochotni se sejít už konečně kompletní a také, a to mě žere úplně maximálně, že někteří hráči klidně přijdou na zápas nepřipraveni a vůbec nedomyslí, že tím degradují a „plivou“ na nasazení těch hráčů zbývajících. Je to na zamyšlení, že?