Sestava: M. Piwko – Čajka, Čechovič, Záruba, Truhlář (46. Polák) – Bogáň, D. Duchek, Špidlen, Hampl (85. Borůvka) – V. Robek, Lashchuk
Střelci: D. Duchek, V. Robek, Hampl

Miroslav Lebeda, trenér:
Domácí utkání s dalším z aspirantů na postup má hořkosladký nádech. Domácím divákům se zápas líbil i přes prohru, já si myslím, že byla zbytečná.
Hosté disponující velmi širokým kádrem k nám přijeli v hodně mladé sestavě, což pro nás není zrovna šálek dobrého čaje. A to se potvrdilo. Hosté nás ihned napadali, my jsme neměli čas na kloudnou kombinaci a každou naši ztrátu a chybu hostující borci využívali k ofenzívním nájezdům ve větším počtu hráčů, jako když hunský náčelník Attila – Bič boží dobýval Evropu. První ťafku jsme dostali ve 14. min. Bogis zbytečně poslal míč na střed hřiště, kde si ho přebral hostující předstoper, aby vzápětí nechytatelnou pumelicí vymetl levý roh naší svatyně. To nás moc nepovzbudilo, leč neuběhlo ani deset minut a bylo srovnáno. Konečně se nám zdařila kombinační akce, po které M. Špidlen posadil svůj centr od pravé lajny přesně na hlavu nabíhajícího D. Duchka, který rybičkou nedal brankaři sebemenší šanci.
Naši vzpruhu po dalších deseti minutách utnula rychlá akce hostů. Diagonální přízemní přihrávku do vápna chtěl zastavit na dlouhou nohu Truhlík, čímž zmátl Pivce a míč směřující do opuštěné branky už jen zasunul za čáru dobíhající hostující útočník. V 37. min tedy 1:2. To nás hodně rozhodilo. Výsledkem byla třetí branka v naší síti ve 43. min. Pronikající hráč poslal z pravé strany vápna přízemní přihrávku. Jeho nabíhající spoluhráč byl o chloupek rychlejší než naši beci a tak nemastná a neslaná pucka obloučkovité trajektorie skončila v síti překvapeného Pivce.
Ke cti našich hráčů musím říct, že jsme převzali otěže zápasu na naše kopačky. Přeskupili jsme rozestavení, byli jsme aktivnější po hostující vápno, kde nám chyběla nějaká výraznější myšlenka k překonání defenzívy Rudníka.
A tak přišla nečekaná pomoc. V 65. min se nedohodl hostující levý bek s brankářem a Víťa mohl poslat míč do opuštěné branky. Svitla naděje, kterou jsme individuální chybou hned zhatili. Čajkis sice sledoval pozičně brejk soupeřova útočníka, jenže ho nechal v klidu v rohu velkého vápna zpracovat míč, podívat se, kde stojí náš brankář, a pak ho pohodlně přehodit. Přitom v pohodě stačilo udělat krok dva dopředu a dostat forwarda do úzkých. Všechny tyhle naše chyby rudničtí nekompromisně trestali! Je to ponaučení, žel již několikáté.
Přesto jsme byli pořád při chuti s výsledkem něco udělat. Jenže v 80. min jsme až přespříliš pozapomněli na zadní kolečka a samostatný průnik skončil dalším gólem v naší síti. Celkový výsledek stanovil a pro nás kosmeticky upravil Hamplík, který si velmi pěkně z levého křídla navedl míč do vápna, aby pravačkou diagonální nechytatelnou bombou zavěsil.
No nic, asi zasloužené vítězství hostů. Dali víc branek. Je však potřeba, aby každý hráč při svém konání na hřišti více myslel na ty ostatní. Je to kolektivní sport!!!