FK Mostek – Pilníkov 2:1 (1:1)

Sestava: Lebeda – Ježek, Truhlář, Záruba, Hampl – A. Duchek, D. Duchek, Špidlen, Fikejz (76. Borůvka) – Lashchuk, Polák (83. Kočí)
Branky: 2x Lashchuk
Miroslav Lebeda, trenér:
Absence již třetího stopera (Pacák, Čechovič dlouhodobá zranění, Čajka stěhování) nás donutila ke změnám v defenzívě, nicméně znovuobjevení již několikrát „ztraceného syna“ Saši Lashchuka nám trochu vyjasnilo vrásky z čela.
Nečekaně první Pilníkov přijel předpokládám v psychické pohodě, kterou chtěl prezentovat i na našem hřišti. Je možné, že byl trochu zaskočen přítomností Saši, který jejich obraně dělal ze začátku svojí aktivitou velké problémy – ty korunoval ve 14. min, kdy se promotal dosti „ztuhlou“ obranou a přízemní střelou nedal hostujícímu gólmanovi šanci zasáhnout – jen se za míčem podíval.
Už bývá zvykem, že po vstřelené brance si dáváme jakéhosi „šlofíčka“. Přenechali jsme iniciativu hostujícím, kteří však naši obranu nepřeonačili. Tedy abych byl přesný, jedno zaváhání vyřešil včasným vyběhnutím Míra Lebeda. My jsme občas zazlobili, ale také to nebylo nic moc. Skoro žádná standardka, a když náhodou přišla, Fikimu to na rozdíl od Kunčic moc nelétalo. Když už se blížil poločas, dopustil se Radek Záruba „klasické“ minely – podrží uprostřed hřiště míč déle než je nutné, soupeř mu ho sebere a podnikne do otevřené obrany rychlý protiútok – Míra první střelu vyrazil, ale zcela volný Vedmoch míč vrátil do naší sítě. Lakonicky řečeno – soupeř byl za celý první poločas 2x u naší branky a dal jeden gól.
V kabině nás trochu zamrzely vyslechnuté řeči některých hostujících hráčů, že jsme slabý mančaft. Možná to naše borce nabudilo, protože si ve druhém poločase vytvořilo 3-4 vyložené šance, které však Saša po hezkých nahrávkách Honzy Poláka trestuhodně zahodil, některé i díky rychlejší reakci hostujícího brankaře než našeho střelce – stačilo dát střelu z první, ale Saša je Saša. Přesto nám body zajistil. V 53. min se opět nepovedl rohový kop Fikimu, jeho přízemní míč pustil mezi nohama Truhlík a volný Saša napálil míč nad překvapeného brankáře.
Hostující hráči se nechtěli vzdát, leč nutno konstatovat, že kromě jednoho vzdušného souboje si náš brankař nesáhl pořádně na míč. O to víc si zahrál nohou, jeho rozehrávka je klidná a přesná, obránci se nebojí dát malou domů. Protože naše muška nebyla přesná, zápas skončil hubenou výhrou 2:1. Na závěr se ještě vrátím k naší narychlo sestavené obraně – obstála velmi dobře a nebezpečného Bartůňka v podstatě vyřadila ze hry. Velmi důležité.