Z naší strany určitě nejméně povedené utkání, což se dalo při absenci klíčových hráčů předpokládat. Sestavu jsme opět skládali jako puzzle za využití hráčů béčka či v případě J. Duchka borce, který ve svých 50 letech již pověsil kopačky na pomyslný hřebík. Připočtu-li k tomu, že rychlostně nejvíce disponovaný hráč J. Kuhn dal již dopředu najevo, že může odehrát pouze poločas a někteří hráči odehráli zápas na postech jim nepříslušejících, tak bod byl zřejmě maximem, čeho jsme mohli dosáhnout.

Přitom jsme začali dobře – již ve 3. min pěkný Fikiho roh přistál na hlavě kapitána D. Duchka a šli jsme do vedení. Poté však převzali iniciativu domácí a v podstatě celý první poločas nás mačkali jako citron. A já musím jejich hru ocenit – byli rychlí, dostatečně důrazní, fotbaloví, zaplať bůh, že koncovku měli vychýlenou. A to jejich věkový průměr je 37 let (32 – 43) = obdivuhodné!!! My jsme hrozili jen závary po standardkách a nastřelili jsme jedenkrát tyč právě po průniku rychlíka J. Kuhna. Ještě jeden fakt musím zmínit – našim soupeřům se proti nám musí hrát hrozně dobře – tolik špatných přihrávek nevyprodukuje ani průměrný žákovský tým?!?! Tím soupeře stavíme „na koně“ a zápas je pro nás fyzicky zbytečně náročný, protože se musíme neustále vracet.

Ve druhém poločase už začaly docházet síly i domácím, čímž se stal fotbal ještě nekoukatelnější, neboť my pokračovali ve výkonu z prvního poločasu. Dát gól ze hry, to by byla sci-fi. Tak zase jen standardky a ty Fiki zahrával opravdu dobře, jenom to zakončení hlavami nebylo ani důrazné a ani přesné. A tak domácí počkali na naši chybu. V 62. min si R. Záruba zbytečně déle než bylo nutné pohrál s míčem, domácí mu ho sebrali a samostatný únik proměnil zkušený Vejnar přesnou střelou k tyči.

Když už utkání spělo k samotnému závěru, zahrávali domácí standardku. Naši beci nepokryli nabíhajícího domácího hráče, který míč jen lehce tečnul a naštěstí pro trefil rameno našeho gólmana.

No a penalty? Domácí proměnili všechny 3 – byly to razantní umístěné střely, které M. Lebeda nemohl chytit, i když 2x vystihl jejich směr. Za nás proměnili H. Polák a D. Duchek, tu poslední, na kterou nikdo nechtěl jít, vzal na svá bedra Fiki, a tak jako v předchozích asi čtyřech případech mu ji brankař chytil. Takže bod.