Jánské Lázně – FK Mostek 4:0 (2:0)

Sestava: Vacík – Ježek, D. Duchek (K), Záruba, Truhlář – Kočí, Jirák, Čajka, Hampl – Hlušička (72. Borůvka), Lashchuk

Miroslav Lebeda, trenér:
Utkání vlastně začalo již během týdne, kdy jsem zažil hledačské martyrium – tj. hledání hráčů. V pátek večer jsem jich měl deset, z toho 2 brankaři. Nakonec nám dvěma hráči vypomohlo borovnické mužstvo, které nám po odehrání vlastního zápasu v Prosečné poslalo dva borce. Tato situace mě vrací asi o 30 let zpět, když jsem na Mostek přišel ze Dvora Králové. Přijel autobus, sešlo se devět hráčů a jezdilo se hledat po obci, kdo by ještě mohl hrát. Brali se i ti, kteří skončili v žákovské kategorii. Úplně mně to směřuje srovnat nynější situaci s jedním italským filmem – „Bože, jak hluboko jsem klesla.“
Další lehčí ťafku jsem dostal, když se některým hráčům před zápasem nechtělo nastoupit, protože pršelo a mohli by nastydnout. Ani jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo se jít opít. Pro mě nepochopitelné. A do třetice – na zápas nebyl nominovám ŽÁDNÝ rozhodčí. Proto byl komisí rozhodčích požádán p. Havlík, který píská krajské soutěže. No budiž, problém je v tom, že je to trenér domácích. Co jsem mohl dělat? Já byl v jednozápasovém trestu a daším funkcionářem už byl jenom Luděk „Celda“ Špulák, který nakonec skončil jako asistent na lajně.
Vlastní zápas jsme zahájili buď laxně nebo ustrašeně. A díky tomu jsme po gólech v 5. a 12. min prohrávali 2:0. Poté se hra vyrovnala a do poločasu si náš gólman nesáhl na míč. Byl tak prokřehlý, že jsem mu o poločase musel koupit čaj. My jsme si vytvořili také dvě šance, kdy Kočí a Hamplík šli sami na branku, ale na rozdíl od domácích ji vůbec netrefili.
Druhý poločas byl v podstatě v naší režii. Hrálo se jen na půlce domácích. Hra připomínala házenou – domácí drželi vápno, my jsme kolem něho kroužili a sem tam jsme se dostali do šance – do vyložené šance. Hlavně Saša by mohl vyprávět. Naše zakončení však tento víkend bylo žalostné. A domácí? Zhruba v 65. min se dostali poprvé cca 25 m před naši branku. Osamocený hráč nevěděl co s míčem, a tak ho vystřelil. Nic prudkého, nic umístěného. Žel totálně zmrzlému brankaři míč vypadl z rukou, naši beci zaspali, a tak druhý domácí osamělec zvýšil dorážkou na 3:0.
Chvíli jsme se museli vzpamatovat ze šoku. V této době po centru opět vypadl brankaři míč a v souboji o něj fauloval domácího hráče v pokutovém území. Svoji chybu napravil chycením penalty!!! Znovu jsme se pustili do útočení, gól mohl dát i Hlůša, tentokrát působící na hrotu. Ve snaze vstřelit nějaký ten gól jsme vzadu bránili v 1 – 2 obráncích. Toho domácí využili v 85. min, kdy se jejich útočník omotal kolem Radka Záruby a svoji šanci bezpečně proměnil. Domácí 5 šancí včetně penalty = 4 góly, my 5 šancí = žádný gól a vo, vo, vo tom to je.
Rozhodčí Havlík svoji pozici zvládl, neboť domácí se rychle dostali do vedení a také oba týmy k zápasu přistoupili fér. A tak si jen na závěr mohu povzdechnout – „kdo bude hrát v sobotu proti Vítězné?“ Jsou na Mostku ještě hráči, kteří chtějí hrát a dají na dvě hodinky přednost fotbalu před ostatním?