Hlušička – Šandor, D. Duchek, Truhlář – Fikejz, Záruba – Zigo, Polák, Lashchuk, Krkonoška (85. Piwko M.) – Hampl

Branky: 3x Lashchuk

Miroslav Lebeda, trenér:
Někdy bych si přál umět psát jako Jaroslav Hašek, jenom nevím, jestli by historie o dění v FK Mostek byla tak úsměvná. Jen pro pořádek. Z cca dvacetičlenného kádru „A“ týmu na zápas s lídrem tabulky neodcestovali – Čajka, J. Piwko, Jirák, Kuhn, Kubín, Bogáň, Brádle a Ježek. Navíc Hampl byl celý týden medikován, Krkonoška nastoupil po tříměsíční mononukleóze, Šandora jsme si museli půjčit z Borovnice, Fiki nehrál celý zápas x let, kanonýr Lashchuk kopal střed zálohy, Polák přijel na poslední chvíli od Prahy.
Proto se před odjezdem objevily úvahy, zda vůbec na zápas vyrazit. Očekávali jsme debakl tak kolem 8:0. Před samotným zápasem jsem tedy hlavně klukům poděkoval, že se na zápas dostavili a ať se pokusí ze sebe vydat maximum.
Myslím, že jsme domácí v prvním poločase trochu zaskočili.nDomácí svižní a rychlí jako vždy, když u nich hrajeme, ale přehrávali nás spíše centrovanými míči a standardkami, se kterými jsme si jakžtakž poradili. Kupodivu jsme se dostávali i na dostřel domácí svatyně a v 11. min Saša Lashchuk unikl domácí obraně a nekompromisně zavěsil. Škoda, že o několik minut později nevyužil kiksu domácího brankáře, který mu míč „namazal“ špatnou rozehrávkou. I Mára Fikejz vystrašil domácího gólmana pěkně utaženou střelou.
Domácí vyvinuli veliké úsilí ke změně stavu, nicméně kromě asi 2-3 střel, které Hlůša vyrazil, si vytvořili jedinou šanci, kdy samostatně postupující útočník Hlůšu neprostřelil. Bylo jasné, že druhý poločas nebude procházkou růžovou zahradou, neboť domácí budou chtít vyhrát a nám budou docházet síly. Myslím, že tento scénář se stoprocentně naplnil.
Domácí zcela změnili taktiku. Stopera Vacka vysunuli na hrot a využívajíc větru, posílali směrem k naší brance jeden nákop za druhým. Tím nás hodně vyčerpávali a v naší hře se objevilo několik okének, díky kterým se množily v našem vápně určité závary. V 59. min došlo k nedohodě mezi Dušanem a Hlůšou, čehož domácí využili k vyrovnání. Fakt zbytečný a hloupý gól. Uběhlo asi osm minut, kdy jsme zbytečně otevřeli střed hřišti, nestačili jsme na hbitého útočníka, který si se svým brejkem umně poradil. Nás to kupodivu na zadek neposadilo. Podnikli jsme rychlý protiútok, který domácí obrana, možná ještě v euforii, podcenila a potom musela Sašu faulovat. Pro nás na střídačce jasná penalta, rozhodčí však vytáhl míč na hranici velkého vápna. Saša prudkou ranou k tyči vyrovnal na 2:2.
Asi minutu poté jeden z frustrujících domácích úplně zbytečně zkosil na půlící čáře unikajícího Krkondu a byl po právu vyloučen. Jenomže domácí asi před zápasem byli v místním kostele zapálit svíčky a poprosit místního bůžka, aby jim první místo zachrániti ráčil. Prosím, berte, předcházející větu jako alegorii na to, co se dělo na hřišti. V 73. a v 80 min. domácí hráči totiž vystřelili pár kroků před vápnem a pro nás bohužel, pro ně bohudík, se trefili vždy precizně! Nutno podotknout, že tady už jsme trochu šlapali vodu, neboť zejména u té druhé střely stálo pět našich hráčů, ale nikdo už neměl sílu a vůli do střely vložit nohu.
A světe div se! My to nevzdali! Po standardce se míč odrazil k Sašovi, který hlavou snížil na 4:3 a zaznamenal hattrick!!! To bylo v 83. min. A domácí se zase klepali. Dali jsme do hry poslední síly, pár závarů jsme si vytvořili, ale na vyrovnání už to nestačilo.
Možná si někdo řekne, prohráli s mužstvem, které přes dvacet minut hrálo o deseti. Já to vidím jinak a musím touto cestou našim klukům ještě jednou poděkovat. Výsledek určitě mrzí, ale srovnám-li to s předzápasovým tipem, tak to určitě předčilo naše očekávání.