FK Mostek – Mladé Buky 1:2 (1:1)

Branka: 24. Lashchuk (z pen.)

Miroslav Lebeda, trenér:
Letošní vylosování je na nás velmi kruté. Čtyři zápasy a samé týmy ze špičky tabulky. Mladobučtí vyhráli všechny letošní mistrovské zápasy se skórem 14:1 a jsou ve finále poháru. A my horko těžko seženeme třináct hráčů.
Ale dost fňukání. Do utkání jsme vstoupili dobře. Hra byla vyrovnaná, protože jsme byli nebojácní a konkurenceschopní. Jako blesk z čistého nebe a na zlatém podnose přišel první gól hostů.Již v 7. min velmi pomalou malou domů od kapitána Dušana Duchka, snad s přispěním kopu „do drnu“, zachytil hostující úročník. Jeho první střelu Hlůša vyrazil, leč míč opět doputoval ke střelci, který ho poté pohodlně dovezl až do sítě. A to i proto, že všichni naši zadáci překvapením totálně ztuhli. No nic, jedeme dál.
Pokračoval otevřený boj na obou stranách. Vyrovnat se málem podařilo Sašovi, jehož střela z 25 metrů se od břevna odrazila před brankovou čáru. I soupeř občas chyboval díky našemu napadání, a tak se nám podařil průnik do velkého vápna, kde pronikajícího Krkondu srazil hostující obránce a nařízenou penaltu ve 24. min Saša s přehledem proměnil.
Do té doby lídr soutěže nebyl ničím výjimečným. Průměrný okresní soupeř. Teprve ve druhé dvacetiminutovce přidal na pohybu a důrazu a bylo to hned znát. Najednou jsme byli všude pozdě, nebyli jsme si schopni nejen přihrát, ale i odkopnout míč do bezpečí při závarech u naší svatyně. A tak se jednou zaklepalo břevno naší branky, asi dvakrát nedošlo k dohodě mezi obránci a gólmanem, a také následovala plejáda rohů a několika trestných kopů.Další branku jsme však neinkasovali a do kabin se šlo za nerozhodného stavu.
Bylo nám jasné, že druhý poločas nebude procházkou růžovou zahradou. Krátce po jeho zahájení došlo k prvnímu střídání, při kterém jsme trochu zamíchali sestavou. Hra byla opticky v režii hostů, ale nic nebezpečného. Nám se naskytla jedna veliká příležitost, kdy od půlky běželi dva naši útočníci sami na gólman. Protože si v prvních sekundách náběhu dávali přednost, dokonale toho využil hostující brankář a vyběhnutím jejich šanci zmařil. Bohužel krátce poté to v našem vápně dopadlo zcela opačně. Opakovaná nedohoda mezi obráncem, který měl míč na kopačce, a brankářem, který si křikl „Mám“, a …. byla z toho penalta. I ta byla s přehledem proměněna a favorit se dostal do vedení.
Hlavy nám neklesly. Chtěli jsme se o výsledek ještě poprat, ale co čert nechtěl, Saša dostal červenou!!! Již v prvním poločase zbytečně sáhl po míči rukou, teď zafauloval v souboji o míč. To bylo kruté. Do konce dvacet minut, hosté na koni. Naši borci se však překonávali. Dali do hry všechny síly, aby s výsledkem ještě něco udělali. Hostující hráči tak měli kromě jedné šance, kterou perfektně Hlůša zlikvidoval, prostor jen pro nakopávání míčů do šestnáctky. S tím jsme si poradili. Naší šancí bylo také vytvořit si nějakou standardku a pokusit se vyrovnat. A málem, ale jenom málem se nám to podařilo. Nejprve D. Duchek odražený míč poslal z vápna těsně vedle a poté již v nastaveném čase zcela zapomenutý Radek Záruba hlavou branku minul. Ach jo. Sice jsme prohráli, ale zadostiučiněním pro nás může být fakt, že se hosté strachovali o výsledek do poslední minuty, že byly momenty, kdy proti deseti použili prvky zdržovací taktiky a že se po zápase radovali, jako by vyhráli ligu mistrů.
My, bohužel, na příští týden odečítáme ze sestavy další tři hráče (Saša, Hamplík, Petr Ježek), a to jedeme do Vítězné!?!